Město Loučná pod Klínovcem
městoLoučná pod Klínovcem

Údolí Zeschengrund

 

Údolí Zeschengrund

 

Dolování v Zechengrundu

V hlubokém údolí Zechengrund („Důlní údolím) mezi Božím Darem a Oberwiesenthalem/Loučnou pod Klínovcem se už od 16. století těžily stříbrné a později i kobaltové rudy. Je to jedno z mála míst v Krušných horách, kde těžba překračovala česko-saskou hranici.

Rudní žíly se stříbrným zrudněním byly v tomto prostoru nalezeny v polovině 20. let 16. století (1526), což byl impulz k založení nového hornického sídla Oberwiesenthal (původně Neustadt Wiesenthal), které dali saští Schönburgové plánovitě vysadit v roce 1527, k povýšení Českého Wiesenthalu (Loučné pod Klínovcem) na horní město v témže roce i k založení Božího Daru, kam stříbronosné žíly z údolí Zechengrund pokračují, o několik let později, v roce 1533. Větší část božídarského stříbrorudného revíru se sice nachází jihovýchodně od města, Zechengrund, úzký pruh Saska zasahující na severovýchodě do českého území, však měl pro rozvoj zdejšího dolování zásadní roli.

Celkově mělo být v Zechengrundu nafáráno až 11 žil s převládajícím směrem VSV–ZJZ, typickým i pro oblast božídarského revíru, popř. až V–Z v severní části. Tyto žíly byly sledovány především pomocí štol zakládaných na obou březích Polavy. Skutečnost, že rudy byly nalezeny přímo na hranici schwarzenberského panství, v jehož východním cípu založil kurfiřt Johann Friedrich Boží Dar, a hartensteinského panství pánů ze Schönburgu, na jehož jižním okraji ležel Oberwiesenthal, zavdala už od počátku impuls k četným sporům mezi oběma vrchnostmi o to, na čím území se žíly nacházejí. Situace se pak ještě zkomplikovala poté, co v roce 1546 připadla jižní část schwarzenberského panství včetně Božího Daru Českému království a v Sasku zůstal v Zechengrundu pouze západní svah údolí. Štoly ražené v západním svahu (na levém břehu Polavy) probíhaly nejprve saským územím, brzy však proťaly státní hranici a ocitly se na území tehdy už českého božídarského revíru. Ze sporů mezi vrchnostmi se tak staly spory mezistátní. Později, v 17.–19. století, byly některé štoly provozovány společně saskými i českými těžařstvy, přičemž každé pracovalo na své straně hranice.

Nejhlubší těžební a odvodňovací (dědičnou) byla štola Gesegneter Joseph, která ústila na pravém břehu Polavy (na české straně) v nadmořské výšce cca 1 000 m a od svého ústí byla zpočátku ražena zhruba k severu v délce cca 350 m k osadě Kalter Winter tak, aby nafárala hlavní rudní žíly (především žíly Hoffmann, Fürstenvertrag a Kinder Israel, vydatně těžené i v božídarské části revíru). Štola byla zpočátku pravděpodobně ražena po některé ze severojižních tektonických poruch, podobně jako dědičně štoly Unruh a Schönerz na druhé straně na Neklidu. Štola Gesegneter Joseph podsedala výše ležící doly na saské i české straně (Altvater, Tonhorn, Grüner Hirsch aj.). Poblíž štoly Gesegneter Joseph byla dokonce ještě o něco hlouběji zaražena štola Michaeli, ta však byla jen velmi krátká a neměla pro revír žádný význam. Důležitá byla naproti tomu štola Glaser (Glaserova štola) zaražená na české straně poněkud výše než štola Gesegneter Joseph, která rovněž mířila k žilám Hoffmann, Fürstenvertrag a Kinder Israel (není vyloučeno, že Glaserova štola pokračovala až pod české území na Neklidu – zdejší doly by tak podsedla v hloubce okolo 70 m, což bylo více, než v nejstarším období umožňovala božídarská dědičná štola Jordan, jejíž ústí se nacházelo pod dnešní benzinovou pumpou). Méně významné byly výše položené štoly Gense a Grüner Hirsch, na níž se dolovalo především v 16. a začátkem 17. století, ale s nevalným výsledkem byl provoz obnoven ještě začátkem 18. století. V hlubších partiích mohla být štola Grüner Hirsch propojena se stejnojmenným dolem v saské části Zechengrundu.

Na saské straně byly zhruba naproti štole Gesegneter Joseph založeny štoly Maria a spodní Kinder Israel, které byly raženy jen na krátkou vzdálenost směrem k západu, dále výše proti proudu Polavy krátké štoly Jordan a Christoph a o něco výše pak jednak delší štola Altvater, která mířila přibližně západním směrem až téměř pod objekt celnice na česko-německé hranici, a zejména štola Tonhorn, která byla hnána k severu pod Hofmannovu žílu – v tomto prostoru, v nadmořské výšce cca 1050–1070 m, se v saském Zechengrundu soustřeďovalo nejvíce důlních prací, od povrchu na štolu Tonhorn zde byly vyhloubeny například šachty Sct. Christopher, Tag- und Förderschacht nebo šachta Herzog Friedrich s dosud patrnými odvaly. Ještě výše – zhruba proti štole Grüner Hirsch na české straně byla založena štola Kinder Israel s ústím v nadmořské výšce okolo 1 070 m, která měla značný význam i pro dolování na české straně, kde komunikovala se stejnojmennou šachtou na Neklidu; její délka činila přes 400 m, z toho cca 360 m bylo pod saským Zechengrundem (podle mapy z roku 1733). V 18. století patřila štola Kinder Israel, vedle štol Gesegneter Joseph, Glaserovy štoly a štoly Tonhorm, patrně k hlavním důlním dílům, pro božídarskou oblast už ale neměla takový význam, protože tu již v této době odvodňovaly hlubší štoly Unruh a Schönerz ražené z jižního svahu Neklidu. Topografické mapy z konce 18. století znázorňují ve střední části Zechengrundu ještě důl Neue Segen Gottes, který na starších mapách není zobrazen.

Hlavní období důlních prací v Zechengrundu spadá do 16. století, v menší míře se zde dolovalo ještě v závěru 18. století, popř. počátkem 19. století. Klenák na nově vyzděném ústí štoly Lämmel ve spodní části Zechengrundu nese letopočet 1835. V roce 1908, po založení radonových lázní v Jáchymově o dva roky dříve, byla voda ze štol v saském Zechengrundu (z hluboké štoly Maria) měřena na obsah radonu, zjištěny však byly jen nízké obsahy. Po roce 1946 byla některá důlní díla na saské straně obnovena při průzkumu na radioaktivní suroviny, část zdejších hald je tak i mladšího data.

Zdroj: Michal Urban

 

https://www.deutschefotothek.de/documents/obj/90011091/fg_tu-ba-mf_0000167

Mapa štoly Kinder Israel, 1733


Tiefer Lämmel Stollen

Ústí štoly Tiefer Lämmel Stollen /4163120952)

s klenákem nesoucím letopočet 1835, štola je však starší (https://www.flickr.com/photos/abejorro34


Mapa božídarského revíru a části údolí Zechengrund, 1703 (zdroj.: archiv Geofond, Česká geologická služba)

Mapa božídarského revíru a části údolí Zechengrund, 1703 (zdroj.: archiv Geofond, Česká geologická služba)


Boží Dar revír sever

Nedatovaná důlní mapa severní části božídarského revíru a údolí Zechengrund, patrně konec 18. století (zdroj.: archiv Geofond, Česká geologická služba)


mapy (1)_ Pozice některých důlních děl zobrazených na mapě z konce 18. století promítnutá do současné ortofotomapy

Pozice některých důlních děl zobrazených na mapě z konce 18. století promítnutá do současné ortofotomapy


BD povrch_mapareviru Důlní díla v božídarském revíru – povrchová situace (zdroj: Bufka A., Velebil D. in Urban M. et al. 2014)

Důlní díla v božídarském revíru – povrchová situace (zdroj: Bufka A., Velebil D. in Urban M. et al. 2014)


 

 

BD poddolovani Rozsah poddolování v božídarském revíru (zdroj: Bufka A., Velebil D. in Urban M. et al. 2014)

Rozsah poddolování v božídarském revíru (zdroj: Bufka A., Velebil D. in Urban M. et al. 2014)


 

Meilenblatt 1780-1806 Zechengrund na saské mapě (Meilenblatt, list 290) z roku 1789, pozice dolů neodpovídá detailním starším mapám (zdroj: https://www.deutschefotothek.de/documents/obj/70301497/df_dk_0002290)

Zechengrund na saské mapě (Meilenblatt, list 290) z roku 1789, pozice dolů neodpovídá detailním starším mapám (zdroj: https://www.deutschefotothek.de/documents/obj/70301497/df_dk_0002290)


Zechengrund - geologická mapa 1914 Zechengrund – geologická mapa z roku 1914, vyznačen je schematicky průběh rudních žil a pozice některých dolů, která ale neodpovídá detailním starším mapám (zdroj: https://www.deutschefotothek.de/documents/obj/90009057/df_dk_0004727)

Zechengrund – geologická mapa z roku 1914, vyznačen je schematicky průběh rudních žil a pozice některých dolů, která ale neodpovídá detailním starším mapám (zdroj: https://www.deutschefotothek.de/documents/obj/90009057/df_dk_0004727)

 

 

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Mobilní aplikace

Na kole i pěšky

Svoz odpadu

Duben 2024
Po Út St Čt So Ne
1
2 3 4 5 6 7
8
9 10 11 12
13 14
15
16 17 18 19 20 21
22
23 24 25 26
27 28
29
30 1 2 3 4 5

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13
1
14
15 16 17 18 19 20
1
21
22 23 24 25 26 27
1
28
29 30 1 2 3 4 5

Evidence pálení

 

o

 

Překlad (translations)

Covid19