historické

Historické fotky z Loučné pod Klínovcem

Historické mapy z Loučné pod Klínovcem

• Böhmisch Wiesenthal (Loučná)

• Stolzenhain (Háj)

Údolí Zeschengrund

Varianty městského znaku :

Výklad : Privilegiem z 3. října 1616 dostalo pak město od krále Matyáše znak s rozpoltěným štítem a strážci štítu. V privilegiu však není znak namalován a odtud vznikají některé nejasnosti popisu, zejména předmětu v tlapách lva. Ani pečeti v tomto případě nepomohou, protože užívaly zjednodušené formy znamení, totiž pouhých zkřížených kladiv na štítě. Odtud i jednoduchá forma znaku u Widimského, který zřejmě pravý znak neznal. 

Popis znaku:
Na spodu rozpoltěného štítu prochází celou šíří zelený trávník. V pravé, červené polovině stojí na trávníku vztyčený stříbrný dvouocasý lev s červeným jazykem a zlatou zbrojí, držící v předních tlapách „einen von etlichen Metallen Schein den Perckdóffen ubersich“. Nejpravděpodobnějším by se zdál předpoklad, že mělo jít o kus zářící stříbrné rudy; to by potvrzovala i domněnka Dr. L. Kubátové, že jde o chybné čtení slova „Perckdrussen“, tedy o zářící drúzu rudy. Levá polovina štítu je stříbrná a napříč prostoupená červeným břevnem. Nad břevnem je červená dvojitá lilie, pod břevnem jsou zkřížená hornická kladiva přirozené barvy. Po stranách štítu je zelený věnec a dva horničtí knapové k sobě obrácení. Pravý je bezvousý, levý s hnědým vousem. Oblečeni jsou v hnědých šatech „německého způsobu“ se žlutými botami, opásáni černou hornickou kůží „flekem“ a na hlavě mají bílé kápě lemované černou portou. Každý drží jednou rukou roh štítu a druhou má v bok.

Zajímavé stránky :

http://www.zanikleobce.cz/index.php?

http://www.znovuobjevenekrusnohori.cz

http://www.genealogienetz.de/reg/SUD/kb/bo-wiesenthal.html

http://www.genealogienetz.de/reg/SUD/bez-joachimsthal/bo-wiesenthal.html

http://www.genealogienetz.de/reg/SUD/bez-joachimsthal/stolzenhain.html

Wiesenthal Český, město t., v Krušných Horách

[Wiesenthal] Český (Böhmisch [Wiesenthal]), město t., v Krušných Horách, 944 m n. m., hejtm. a okr. Jáchymov; 131 d., 1147 obyv. n. (1900), far. kostel Obrácení sv. Pavla z r. 1741, 3tř. šk., poboč. celní úřad II. tř., pš., telegraf, spořitel. a zálož. spolek, pivovar, výroba rukaviček, 2 mlýny, pletení krajek a prymkářství po domácku. Alod. statek (31,52 ha) s pivovarem drží městská obec wiesenthalská. Založení [Wiesenthal]-u datuje se ze XVI. stol., kdy zde vyzdviženy hory na stříbro a měď Po r. 1772 zdejší hornictví zaniká a obyvatelstvo od těch časů živí se výrobou krajek. R. 1612 [Wiesenthal], povýšen na město, při cemž udělen mu erb měst. (vyobr. č. 4753.): v červeném štítě spatřuje se hornické znamení. Štít pak drží po obou stranách horníci.

Zdroj: Ottova encyklopedie | aktualizace: 1. 1. 1908

Stolzenhain (přesměrováno z hesla Stolzenhan viz Stolzenhain)

ves v Čechách, v Krušn. horách, hejtm. a okr. Jáchymov, fara a pš. Čes. Wiesenthal, 142 d., 1262 obyv. n. (1900), 3tř. šk., spořitelna a zálož. spolek, 3 mlýny, vápenice, ložisko rašeliny, výroba hraček a krajek, dvě myslivny a hájovna.

Zdroj: Ottova encyklopedie | aktualizace: 1. 1. 1908 

Ottova encyklopedie | aktualizace: 1. 1. 1908

Hofberg

osada v Čechách u Stolzenhanu na soujmenné hoře, hejt. a okr. Jáchymov,

fara a pš. Wiesenthal; 6 d., 39 ob. n. (1890)

Bortum - hájovna (Forsthaus Parthum) - Trocha místopisu

Přispěl: Michal Urban

Hájovna označovaná jako Parthum (v Chytilově místopise z roku 1921 jako Bortum či Partum) stála na úpatí Klínovce v údolí Polavy (Hraničního potoka) v nadmořské výšce 900 metrů přinejmenším již ve druhé polovině 18. století – již tehdy ji zobrazuje mapa vzniklá při I. vojenském (josefském) mapování). Na tzv. císařských otiscích stabilního katastru z roku 1842 je uveden název Parthum, v místě jsou kromě hájovny zakresleny i dva hospodářské objekty a dva rybníčky, napájené z potůčku stékajícího z masivu Klínovce dílčím údolím zvaným Liščí díry (Fuchsloch). Tímto údolím vedla alternativní cesta ze saského Oberwiesenthalu kolem Klínovce přes Suchou do Jáchymova. Hájovna je pak bez uvedení jména zobrazena i na speciálce z konce 19. století a jako samota (Parthum či Partum) je zmiňována jako součást obce Háj také při sčítání lidu z roku 1890. Katastrálně spadala hájovna pod Háj i přesto, že ležela jen nedaleko od města Český Wiesenthal (dnes Loučná), jehož katastr má však jen malou výměru. Z hájovny to byl také jen skok do Německa – stačilo přeskočit Hraniční potok, který pramení těsně pod Božím Darem v úzkém cípu německého území označovaného jako Zechengrund. V údolí Hraničního potoka se již od 16. století kutalo na stříbrné rudy a je pravděpodobné, že i dva mlýny (Patof a Hansel Mühle) zakreslené na mapě z I. josefského mapování naproti hájovně Parthum na saské straně mohly v minulosti sloužit ke zpracování rud. Ani ty dnes neexistují. Hraniční potok byl v 70. a 80. letech 20. století (tehdy již hájovna Parthum nestála) místem zvýšené ostrahy ze strany německých pohraničníků, kteří zde číhali na pašeráky. V současnosti probíhá těsně za hranicí v Německu naučná stezka po přírodní rezervaci Zechengrund, která návštěvníky seznamuje zejména s geologií a botanikou (např. subarktickou vegetací) tohoto zajímavého místa.  

Interpelace poslance Josefa Geyera a druhu ministrovi post a telegrafu o nepristojnostech u postovniho uradu v Stolzenhainu.

Postovni urad ve Stolzenhaimu v okresu jachymovskem spravuje postmistr Bohumil Rys, ktery svym chovanim jiz delsi cas vzbuzuje pohorseni domaciho obyvatelstva. V urednich hodinach trpi postmistr pravidelnou navstevu statnich financnich organu z Ceskeho Wiesenthalu a okoli. Prijima je v postovni mistnostil za prepazkou, kde jsou svedky celeho uredniho vykonu a mohou prohlednouti vsechna tak zvana postovni tajemstvi a prezkoumati je. Mimo to casto velmi dlouho trvajicim rozhovorem postmistra s financnimi organy zdrzuje se obsluha stran a zadost stran, aby konecne byly obslouzeny, zustava ve vetsine pripadu bez povsimnuti, ponevadz soukroma zabava s hosty jest asi prijemnejsi nez vyrizovani sluzebnich povinnosti. Za stiznosti obyvatelstva hledi se pan postmistr pomstiti tim, ze vydava noviny v nedeli od 1/4 7 do 1/2 7. Kdo prijde pozdeji, shleda, ze okenko jest zavreno, takze, ponevadz osada Stolzenhain jest rozptylena, mnoho lidi musi vstavati jiz v 1/2 6 rano, chteji-li dostati sve casopisy. V mnoha osadach tohoto okresu vydavaji se noviny od 1/2 9 do 10 hodin. Vydavani novin jeste drive nez pred pravidelnou tydenni uredni dobou jest take asi jeden z prostredku k popuzovani stolzenhainskeho obyvatelstva. Proto se podepsani tazi:

1.) Jest pan ministr ochoten svrchu prednesene veci prezkoumati a

2.) postovnimu uradu ve Stolzenhainu nariditi, aby pravidelne uradoval nejen ve vsedni dny, nybrz i v nedeli pri vydavani casopisu,

3.) jest pan ministr ochoten znovu pripomenouti postovnimu uradu, aby zachoval uredni tajemstvi a zakazati baveni v postovnich urednich mistnostech?

 -653/XVI. (původní znění).

Odpověď

ministra pošt a telegrafů

na interpelaci poslance Josefa Geyera a druhů

o nepřístojnostech u poštovního úřadu ve Stolzenhainu (tisk 456/V).

Šetřením bylo zjištěno, že poštovní expedient Bohumil Rys, přednosta poštovního úřadu v Stolzenhainu, nekonal řádně službu a že dopustil se četných nesprávností, pro které byl z poštovní služby propuštěn.

Poštovnímu úřadu Stolzenhain bylo uloženo, aby vydával v neděli stranám noviny v době od 8.00 do 8.20 hod.; učinil jsem opatření, aby toto nařízení bylo přesně zachováváno.

V Praze, dne 29. srpna 1930.

Ministr pošt a telegrafů:

Dr. Franke v. r.