Údolí Zeschengrund

Procházka malebným udolím Zeschengrund

Procházka vede po lesních cestách a pěšinách podél hraničního toku Polavy. Dojít se dá až k historickému hraničnímu kameni. Udolí, ve kterém se v historii těžily stříbrné a kobaltové rudy, je dnes ideální procházkou v krásné přírodě, kde nepotkáte davy turistů.

Krušné hory – geologie, hornictví, příroda a řeka Pöhlbach

Geologie

Krušné hory jsou součástí středoevropského středohoří a vznikly jako tzv. kryhové pohoří, rozlámané tektonickými poruchami. Horská kryha má rozlohu více než 4 000 km². Od severu se zvedá pozvolna, ale na jihu prudce klesá do Českého masivu. Tento výrazný zlom je dobře vidět z vrcholu Klínovce, který je spolu s Fichtelbergem (oba přes 1 200 m n. m.) nejvyšším bodem celého pohoří. Mezi těmito dvěma horami se nachází Zechengrund – úzké a hluboké důlní údolí.

Počátky hornictví

Na přelomu 15. a 16. století se v horních částech Krušných hor ozval tzv. „druhý horní pokřik“ – prudký rozvoj těžby. Kolem roku 1520 začaly první průzkumné práce i v hustých lesích dnešního důlního areálu. Horníci z okolních oblastí (Unterwiesenthal, Harz, Franky) se zde usadili a roku 1527 nové horní město získalo tzv. horní svobodu. Zpočátku se těžilo hlavně stříbro, jehož výnosnost však ke konci století klesala. Až do 18. století se zde těžil také galenit (olověná ruda), kobalt, nikl a železo. Dodnes o těžbě svědčí staré důlní vstupy a haldy.

Radium a uran

Na začátku 20. století objevili manželé Curieovi v Jáchymově nový prvek – radium. To vedlo i v místních šachtách k hledání minerálů obsahujících radium, zejména smolince. Vědecké průzkumy možnosti těžby a využití radioaktivních vod však nepřinesly očekávané výsledky. Po roce 1945 zahájila sovětská společnost Wismut AG intenzivní vyhledávání a těžbu uranové rudy, ale brzy se přesunula do jiných částí Krušných hor (Annaberg, Johanngeorgenstadt).

Pöhlbach – „Bílý potok“

Pöhlbach je pramenný potok zásobovaný více než 50 prameny, z nichž nejvýše položený je v nadmořské výšce 1 100 m. Na jaře při tání sněhu často ukazuje svou ničivou sílu – roku 1667 způsobil povodeň, která strhla rybníky, mosty i jezy a zaplavila domy. Podloží tvoří muskovitové a křemenné břidlice. Horní tok má spád 175 m na 1 km a voda je velmi čistá, vhodná pro pitné účely. V minulosti poháněla voda z Pöhlbachu 7–8 vodních kol důležitých pro provoz dolů. Po zhruba 30 km se potok vlévá do řeky Zschopau a na značné části toku tvoří přirozenou hranici s Českou republikou.

Kapradiny Krušných hor

V oblasti roste kapraď samičí (Athyrium distentifolium) a kapraď samec (Dryopteris filix-mas). Tyto druhy vypadají velmi podobně, avšak listy kapradiny samičí jsou jemněji členěné. Kapradiny preferují vlhké, stinné půdy. Množí se výtrusy, které jsou na spodní straně listů, a z předvýtrusu se vyvíjí plně vyrostlá rostlina. Dorůstají 30–150 cm. Před více než 300 miliony let dorůstaly některé výtrusné rostliny velikosti stromů a významně se podílely na vzniku černého uhlí.