Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Zajímavé stránky :
http://www.zanikleobce.cz/index.php?
http://www.znovuobjevenekrusnohori.cz
http://www.genealogienetz.de/reg/SUD/kb/bo-wiesenthal.html
http://www.genealogienetz.de/reg/SUD/bez-joachimsthal/bo-wiesenthal.html
http://www.genealogienetz.de/reg/SUD/bez-joachimsthal/stolzenhain.html
Wiesenthal Český, město t., v Krušných Horách
-
[Wiesenthal] Český (Böhmisch [Wiesenthal]), město t., v Krušných Horách, 944 m n. m., hejtm. a okr. Jáchymov; 131 d., 1147 obyv. n. (1900), far. kostel Obrácení sv. Pavla z r. 1741, 3tř. šk., poboč. celní úřad II. tř., pš., telegraf, spořitel. a zálož. spolek, pivovar, výroba rukaviček, 2 mlýny, pletení krajek a prymkářství po domácku. Alod. statek (31,52 ha) s pivovarem drží městská obec wiesenthalská. Založení [Wiesenthal]-u datuje se ze XVI. stol., kdy zde vyzdviženy hory na stříbro a měď Po r. 1772 zdejší hornictví zaniká a obyvatelstvo od těch časů živí se výrobou krajek. R. 1612 [Wiesenthal], povýšen na město, při cemž udělen mu erb měst. (vyobr. č. 4753.): v červeném štítě spatřuje se hornické znamení. Štít pak drží po obou stranách horníci.
-
Zdroj: Ottova encyklopedie | aktualizace: 1. 1. 1908
-
Stolzenhain (přesměrováno z hesla Stolzenhan viz Stolzenhain)
ves v Čechách, v Krušn. horách, hejtm. a okr. Jáchymov, fara a pš. Čes. Wiesenthal, 142 d., 1262 obyv. n. (1900), 3tř. šk., spořitelna a zálož. spolek, 3 mlýny, vápenice, ložisko rašeliny, výroba hraček a krajek, dvě myslivny a hájovna.
-
Zdroj: Ottova encyklopedie | aktualizace: 1. 1. 1908
-
Ottova encyklopedie | aktualizace: 1. 1. 1908
Hofberg
osada v Čechách u Stolzenhanu na soujmenné hoře, hejt. a okr. Jáchymov, fara a pš. Wiesenthal; 6 d., 39 ob. n. (1890)
-
Bortum - hájovna (Forsthaus Parthum) - Trocha místopisu
Přispěl: Michal Urban
Hájovna označovaná jako Parthum (v Chytilově místopise z roku 1921 jako Bortum či Partum) stála na úpatí Klínovce v údolí Polavy (Hraničního potoka) v nadmořské výšce 900 metrů přinejmenším již ve druhé polovině 18. století – již tehdy ji zobrazuje mapa vzniklá při I. vojenském (josefském) mapování). Na tzv. císařských otiscích stabilního katastru z roku 1842 je uveden název Parthum, v místě jsou kromě hájovny zakresleny i dva hospodářské objekty a dva rybníčky, napájené z potůčku stékajícího z masivu Klínovce dílčím údolím zvaným Liščí díry (Fuchsloch). Tímto údolím vedla alternativní cesta ze saského Oberwiesenthalu kolem Klínovce přes Suchou do Jáchymova. Hájovna je pak bez uvedení jména zobrazena i na speciálce z konce 19. století a jako samota (Parthum či Partum) je zmiňována jako součást obce Háj také při sčítání lidu z roku 1890. Katastrálně spadala hájovna pod Háj i přesto, že ležela jen nedaleko od města Český Wiesenthal (dnes Loučná), jehož katastr má však jen malou výměru. Z hájovny to byl také jen skok do Německa – stačilo přeskočit Hraniční potok, který pramení těsně pod Božím Darem v úzkém cípu německého území označovaného jako Zechengrund. V údolí Hraničního potoka se již od 16. století kutalo na stříbrné rudy a je pravděpodobné, že i dva mlýny (Patof a Hansel Mühle) zakreslené na mapě z I. josefského mapování naproti hájovně Parthum na saské straně mohly v minulosti sloužit ke zpracování rud. Ani ty dnes neexistují. Hraniční potok byl v 70. a 80. letech 20. století (tehdy již hájovna Parthum nestála) místem zvýšené ostrahy ze strany německých pohraničníků, kteří zde číhali na pašeráky. V současnosti probíhá těsně za hranicí v Německu naučná stezka po přírodní rezervaci Zechengrund, která návštěvníky seznamuje zejména s geologií a botanikou (např. subarktickou vegetací) tohoto zajímavého místa. -
-456/V (preklad).
Interpelace
poslance Josefa Geyera a druhu ministrovi post a telegrafu
o nepristojnostech u postovniho uradu v Stolzenhainu.
Postovni urad ve Stolzenhaimu v okresu jachymovskem spravuje postmistr Bohumil Rys, ktery svym chovanim jiz delsi cas vzbuzuje pohorseni domaciho obyvatelstva. V urednich hodinach trpi postmistr pravidelnou navstevu statnich financnich organu z Ceskeho Wiesenthalu a okoli. Prijima je v postovni mistnostil za prepazkou, kde jsou svedky celeho uredniho vykonu a mohou prohlednouti vsechna tak zvana postovni tajemstvi a prezkoumati je. Mimo to casto velmi dlouho trvajicim rozhovorem postmistra s financnimi organy zdrzuje se obsluha stran a zadost stran, aby konecne byly obslouzeny, zustava ve vetsine pripadu bez povsimnuti, ponevadz soukroma zabava s hosty jest asi prijemnejsi nez vyrizovani sluzebnich povinnosti. Za stiznosti obyvatelstva hledi se pan postmistr pomstiti tim, ze vydava noviny v nedeli od 1/4 7 do 1/2 7. Kdo prijde pozdeji, shleda, ze okenko jest zavreno, takze, ponevadz osada Stolzenhain jest rozptylena, mnoho lidi musi vstavati jiz v 1/2 6 rano, chteji-li dostati sve casopisy. V mnoha osadach tohoto okresu vydavaji se noviny od 1/2 9 do 10 hodin. Vydavani novin jeste drive nez pred pravidelnou tydenni uredni dobou jest take asi jeden z prostredku k popuzovani stolzenhainskeho obyvatelstva. Proto se podepsani tazi:
1.) Jest pan ministr ochoten svrchu prednesene veci prezkoumati a
2.) postovnimu uradu ve Stolzenhainu nariditi, aby pravidelne uradoval nejen ve vsedni dny, nybrz i v nedeli pri vydavani casopisu,
3.) jest pan ministr ochoten znovu pripomenouti postovnimu uradu, aby zachoval uredni tajemstvi a zakazati baveni v postovnich urednich mistnostech?
-653/XVI. (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance Josefa Geyera a druhů
o nepřístojnostech u poštovního úřadu ve Stolzenhainu (tisk 456/V).
Šetřením bylo zjištěno, že poštovní expedient Bohumil Rys, přednosta poštovního úřadu v Stolzenhainu, nekonal řádně službu a že dopustil se četných nesprávností, pro které byl z poštovní služby propuštěn.
Poštovnímu úřadu Stolzenhain bylo uloženo, aby vydával v neděli stranám noviny v době od 8.00 do 8.20 hod.; učinil jsem opatření, aby toto nařízení bylo přesně zachováváno.
V Praze, dne 29. srpna 1930.
Ministr pošt a telegrafů:
Dr. Franke v. r.
